Přestože je na hodnocení následků brexitu ještě brzy, první data potvrzují to, co se očekávalo ještě před vypršením přechodného období po vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Vzájemný obchod se v lednu dramaticky propadl. Více na brexit ale zatím doplácí Spojené království.
Lednový export britského zboží do Evropské unie se meziměsíčně snížil o 40,7 procenta, import z Evropské unie do Velké Británie byl pak nižší o 28,8 procenta. Jde tak o první data, na kterých lze pozorovat následky brexitu pro vzájemný obchod Spojeného království a zemí evropské sedmadvacítky. Jakkoli je na sáhodlouhé predikce ještě brzy, už nyní je prakticky jisté, že vystoupení Velké Británie ze společného trhu Evropské unie nemá vítěze a poražené, ale jen poražené. A to na obou stranách lamanšského průlivu.
Nejde ale o nic překvapivého, ekonomové už nejméně dvě staletí vědí, že obchod bez překážek je přínosný pro obě zúčastněné strany. Jestliže tedy nějaká země opustí společný trh, na kterém neexistují žádné celní ani množstevní bariéry, automaticky ztratí jak ten, kdo odchází, tak ti, kteří zůstávají. Je tedy nanejvýš pravděpodobné, že objem obchodu mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií zůstane (za jinak stejných okolností) vždy nižší, než by byl, kdyby k brexitu nedošlo.
S takovým odhadem ostatně nedávno přišel prezident kielského Institutu pro světovou ekonomiku Gabriel Felbermayr. Podle něho je sice lednový propad spíše krátkodobého charakteru, protože vývozci se musí naučit zvládat nové procedury, ovšem z dlouhodobého hlediska brexit hodnotí negativně. „Odhadujeme, že objem německého vývozu do Velké Británie bude asi o deset procent nižší, než by byl v případě, že by Spojené království z Evropské unie nevystoupilo,“ uvedl Felbermayr pro agenturu Reuters.
Německo patří coby největší evropská ekonomika k zemím, jejichž export je brexitem nejvíce zasažený. Spolkový statistický úřad totiž uvedl, že lednový vývoz Německa do Velké Británie byl meziročně o třicet procent nižší. Jeho objem se podle statistiků snižoval soustavně od referenda o brexitu v červnu 2016, kdy se většina Britů vyslovila pro opuštění Evropské unie.
Zastánci brexitu často argumentovali, že pokud Velká Británie opustí Evropskou unii, sejme ze sebe „okovy“ regulací, jež obchod brzdí, a bude moci o to více obchodovat s jinými zeměmi světa. Jenže lednová čísla zatím tuto tezi nepotvrdila. Podle britského Národního statistického úřadu se totiž celkový britský export snížil o 19,3 a import o 21,6 procenta. Jde o největší meziměsíční pokles od 1997, kdy úřad začal měsíční data sledovat. Britský vývoz do nečlenských zemí EU se zvýšil jen mírně, dovoz naopak klesl o osm procent.
Brexit v lednu dopadl také na obchod mezi Velkou Británií a Českou republikou. Objem českého exportu na Ostrovy meziročně klesl asi o pětinu. Dovoz se snížil dokonce o více než 37 procent. Zatímco loni v lednu Česko do Británie vyvezlo zboží za asi 15 miliard korun, letos to bylo jen 12,4 miliardy. Opačným směrem směřovalo zboží za necelé tři miliardy, zatímco před rokem to bylo asi 4,8 miliardy korun.
Na poklesu vzájemného obchodu mezi Velkou Británií a Evropskou unií, respektive Velkou Británií a Českou republikou, se bezesporu projevila také pandemie koronaviru. Do jaké míry ale je zatím těžké odhadnout. Naplno se to ukáže až poté, co pandemie odezní a jednotlivé země začnou otevírat své ekonomiky.