Český trh práce se zřejmě definitivně vzpamatoval z dopadů koronavirové krize na tuzemské hospodářství. Přestože z řad mnoha ekonomů před rokem zaznívaly prognózy, že počet lidí bez práce vystoupá až na 400 tisíc či výše, ke konci června u nás bylo zhruba 150 tisíc nezaměstnaných. Tedy přibližně stejně jako před rokem. Některé sektory se z krize vzpamatovávají lépe než ostatní, což je případ odvětví peněžních a pojišťovacích služeb.
Podle údajů Českého statistického úřadu se řada odvětví stihla vzpamatovat natolik, že zaměstnanost už v nich je dokonce vyšší než před propuknutím pandemie. Jedním z takových případů je peněžnictví a pojišťovnictví, tedy finanční sektor. V něm podle ČSÚ v prvních třech měsících tohoto roku pracovalo bezmála 122 tisíc osob. Přitom ve stejném období loňského roku ve finančních službách pracovalo jen asi 115 tisíc osob. Největší nárůst zaznamenala Praha, kde v peněžnictví a pojišťovnictví pracuje třetina lidí a kde meziročně přibylo kolem pěti tisíc zaměstnanců. O zbytek celkového přírůstku se pak prakticky rovnoměrně podělily ostatní kraje České republiky.
Pozoruhodný je fakt, že finance vykazovaly soustavný nárůst počtu zaměstnaných během celého období, kdy Česko čelí koronavirové pandemii. Takový vývoj může souviset právě s vládními podpůrnými programy, kdy rostl tlak na bankovní domy, aby promptně žádosti o peníze z vládních programů administrovaly. Dalším důvodem může být nárůst domácností o uložení, respektive investování volných prostředků, které za pandemie neměly jak utratit.
A právě proto se může jednat jen o krátkodobý výkyv. Už v průběhu minulého roku totiž peněžní ústavy avizovaly, že hodlají snižovat stavy svých zaměstnanců. Z Komerční banky například letos v únoru zaznělo, že se do roku 2025 hodlá zbavit asi čtvrtiny svých lidí. Ze současných 7 340 má jejich počet klesnout na přibližně 5,5 tisíce. Zeštíhlování plánují také další bankovní domy jako ČSOB, Raiffeisenbank nebo Česká spořitelna. Ruku v ruce má jít redukce poboček, kde si banky ponechají jen vysoce kvalifikované a zkušené bankéře.
Podobný vývoj zřejmě nastane i v pojišťovnictví. Přestože právě banky a pojišťovny bývají obecně považovány za relativně stabilní sektory co se zaměstnanosti týče, může se to v následujících letech změnit. Důvodem je postupující digitalizace, která se nevyhýbá ani finančnímu sektoru.
Ta má ovšem i pozitivní dopad v zaměstnanosti – roste počet pozic IT ve financích a roste také počet dalších specialistů, kteří zejména obsluhují nabídku online finančních a investičních služeb, jakými jsou například platformy a aplikace online tradingu a investování.
Zdroj: Quaentas z dat Českého statistického úřadu
Kateřina Jandová, Quaentas