Data nás učí, že ať už je ekonomická realita jakákoli, motorem růstu (a stejně tak i důvodem pádu) jsou emoce. Když spotřebitelé věří v zářnou budoucnost a nakupují nejen nemovitosti, ale i auta, spotřební předměty, nešetří na službách ani dovolených, táhnou nahoru celé hospodářství. Stejně tak signalizuje růst či pokles i strana nabídky, tedy samotné firmy.
A ty v EU vykazují bezprecedentní optimismus – navzdory tomu, že s pandemií se svět evidentně ještě nevypořádal.
Nejsledovanějším predikčním indikátorem je index manažerských nákupů (PMI index), který v Evropské unii vykázal v červnu více než uspokojivá data. Výrobní PMI index zaznamenal už třetí měsíc po sobě navýšení historických hodnot. V současnosti se hodnota indexu pohybuje na úrovni 63,1 bodů, což je nejvyšší hodnota za posledních 24 let, tedy od počátku vytváření indexu!
PMI index služeb byl dlouho pod tlakem restrikcí pohybu, které byly způsobené pandemií. Červnová data na úrovni 55,2 bodů predikují ekonomickou expanzi, jelikož vykázaný údaj byl vyšší než 50 bodů (zlomový bod expanze/recese). Z těchto dat můžeme usoudit, že pohyb restrikcí a přesun spotřeby ze zboží na služby bude pokračovat v pomalém, ale optimálním tempu.
Investorské prostředí také sílí v optimismu
Společnost Sentix, která provedla průzkum u 1 139 investorů, zjistila, že index SenTix se pro eurozónu v květnu vyšplhal z 21,0 na 28,1 bodů. Zveřejněný údaj znamená, že pohled investorů v eurozóně vzrostl v červnu čtvrtý měsíc po sobě a dosáhl nejvyšší úrovně od února 2018, díky opětovnému otevírání restaurací a cestovního ruchu.
Centrální banky a státní rozpočty zůstávají velkorysé
Dobrá nálada je pochopitelně živena příslušnou rozpočtovou a monetární politikou. Evropská centrální banka (ECB) plánuje další podporu v podobě držení nízkých úrokových sazeb i nákupu dluhopisů. Tyto kroky by měly pomoci firmám se rychleji zotavit ze škod, které byly způsobeny uzavíráním ekonomik. Pokud bychom se na situaci podívali detailněji, zjistíme, že jednotlivé státy pokračují v podpoře fiskálními pobídkami pro firmy i podporou zaměstnanosti, což zmírňuje následky krize, a zejména živí onen zmíněný optimismus na straně poptávky i nabídky.
Meziroční růst inflace eurozóny byl v květnu 2 %, což znamenalo mírné překročení plánovaného střednědobého cíle Evropské centrální banky poprvé od konce roku 2018. Konsensus očekávání zaměstnanců ECB je, že inflace v roce 2023 bude nadále podstatně překračovat cíl pod úrovní, ale blízko 2% růstu.
Z toho vyplývá, že s největší pravděpodobností bude ECB realizovat naplánovaný cíl a investorská důvěra v makroekonomické prostředí Evropské unie se zvýší, díky tomuto kroku se předpovídá příliv zahraničního kapitálu.
Vše tedy svědčí pro dobrou ekonomickou náladu. Prozatím. Jak by měli vědět nejen ekonomové, žádný strom neroste až do nebe a každou půjčku je třeba jednou splatit.
Kateřina Jandová, Quaentas