Poslední dobou dostávám od zájemců o práci ve finančním sektoru trochu jiný typ dotazů
než obvykle. Zajímá je především, zda má náš obor vůbec perspektivu, když vidí, jak například banky propouštějí. Jejich otázky mě přivedly k následujícímu zamyšlení.
Finančnictví je na hospodářský cyklus samozřejmě silně navázáno. Vidíme to v současnosti třeba na bankovním sektoru. Zatímco akcie společností technologických či farmaceutických oborů se od březnového kolapsu rychle vzpamatovaly a mnohé překonaly i svá historická maxima, bankovní tituly patří jak ve světě, tak v Česku ke ztrátovým. Konec finančního sektoru však ani tato krize neznamená, jen se na něj valí další transformační vlna.
Výhoda finančnictví pro turbulentní časy je jeho poměrně vysoká adaptabilita. Všichni ve financích víme, že ekonomika je neustálý kolotoč a z propadu HDP se rozhodně nehroutíme. Je důležité zůstat v klidu a přehodnotit priority. Krizi vnímáme jako příležitost vyjít z doby, kdy jsou trhy klidné a výhledově stabilní, do situace, kdy musíme ostražitěji vnímat podmínky na trhu a měnit i přístup ke klientům.
Je třeba počítat s tím, že tlak na transformaci oboru přinášejí právě oni. Když společnost vnímá klienty jako fanoušky oboru, naučí se jim lépe naslouchat a dokáže lépe nastavit zákaznický servis. To zejména platí v rovině technologií. Jsou to klienti, kteří se podílejí na rozvoji aplikací, které mění svět. V oboru brokerských služeb se tak rozvinul například tzv.„social trading“, tedy reálné kopírování obchodování vybraných osobností či subjektů na trhu.
Abychom dovedli s trhem držet krok a předjímali potřeby klientů, potřebujeme v první řadě adaptabilní zaměstnance. Jejich odbornost může výrazně růst, pokud umí využívat současné digitální nástroje a vymoženosti. Nemusí být přímo IT odborníky, důležité je mít o moderních technologiích zvýšené povědomí a mít k nim otevřený přístup. Chápat je jako pomocníka pro poskytování služeb ve vyšší kvalitě, nikoliv jako nepřítele. Všichni naši zaměstnanci jsou například schopni pomoci klientům s instalací obchodní aplikace a poradit jim s jakýmkoliv problémem či nejasnostmi v jejím užívání.
Dříve bylo nutné ve finančnictví umět hlavně takzvaně počítat – být zdatný v oboru matematiky, statistiky a podobně. Dnes jsou tyto znalosti samozřejmě také důležité, ale máme již k dispozici spousty podpůrných IT systémů, které rozličné výpočty, predikce a statistiky dělají za nás. Tím pádem je možné se více soustředit na klienty jako takové.Zároveň je však kladen větší důraz na globální znalosti v oblasti financí, ekonomie, účetnictví či práva. A ani v IT problematice už základní znalosti nestačí.
Samostatnou kapitolou jsou pak specializace, kterým se někdy říká „krizově imunní“. Jsou to pozice bezpodmínečně potřebné z hlediska legislativních požadavků. Tedy takové, které ze zákona musíme mít obsazené. Sem lze zařadit například pozice z oblasti Compliance nebo vnitřního auditu. Obecně si ale troufám tvrdit, že vždy záleží spíše na vzájemném vztahu zaměstnavatele se zaměstnancem. Tam se vždy rodí ti praví „krizově imunní“ profesionálové.