Příchod koronaviru vnesl na pracovní trh spoustu změn, především tedy přesun mnoha lidí do online režimu.O něco méně viditelnější, i přesto že se jedná o stálou a velmi dynamickou změnu, je nástup umělé inteligence do činností, které doposud zastávali lidé.
Strach o ztrátu pracovních míst způsobuje fakt, že stále více ubývá lidského kontaktu. Softwarové aplikace jsou již schopné zastávat spoustu služeb, a proto se i finanční a investiční pracovníci začínají bát o svá místa.
V případě trhu práce působí takzvaný efekt komplementarity. Tento efekt způsobuje závislost jednoho produktu na druhém. Uveďme si to na příkladu. Pokud poroste cena kávy, tak spolu s ní poroste i cena cukru, protože růst ceny u jednoho produktu podpoří růst ceny druhého produktu. Stejný efekt působí i mezi pracovníky a technologií. Technologie pouze neberou práci lidem tak jak se může na první pohled zdát. Technologie také práci lidem vytváří. Jinými slovy, více technologie znamená více práce pro lidi.
Toto je tedy odpověď na současné obavy ze ztráty práce kvůli digitalizaci, které sužují spoustu zaměstnanců. Technologie nás z našich prací nevytlačí, ba naopak! Technologie nás budou potřebovat k vytváření hodnot, které nejsou stroje schopny samy vytvořit. Nemůžeme ovšem očekávat, že nás umělá inteligence sama popožene dělat úkoly. Musíme se sami neustále vzdělávat a přizpůsobovat se fungování automatizovaného světa. Poptávka po profesionálech z oboru stále zůstane, na tom se nic nezmění. Jediné co bude jiné budou požadavky na kvalifikaci a nutnost mít motivace k tomu, abychom se neustále učili a zlepšovali se.
Pokud se i přesto stále bojíte o svou práci kvůli digitalizaci a novým technologiím, snad vás přesvědčí korelace mezi nasazením technologií a mírou nezaměstnanosti. Tato korelace ukazuje, že čím více je robotů, tím je méně nezaměstnaných. To znamená, že technologie nám práci nebere, nýbrž tvoří nové příležitostí pro nové práce.